Tu je kára, ten to ryje, český jazyk, špetka poezie, editorka, zlobivá holka a Básnička psaná na sklíčka

Historickosrovnávací lingvistika

13. ledna 2007 v 15:19 | Básnička |  Jazykověda
Srovnávací gramatika vznikla po impulsu, kterým bylo pro Evropu "objevení" sanskrtu a jeho příbuznosti s většinou evropských jazyků. Hned od počátku dostávalo srovnávací studium jazyků historický charakter, který pak v druhé polovině století převládl. Z toho důvodu se někdy dělá rovnítko mezi gramatikou srovnávací a historickou. Není to docela správné, avšak bylo by velmi nesnadné hledat přesný předěl mezi oběma větvemi téhož proudu.
"Objevení" sanskrtu a zakladatelé srovnávací a historické gramatiky
- misionář Coerdaux - r. 1763 - sanskrtská gramatika a slovník - velké množství slov, které má společné s řečtinou a zejména s latinou
- pro Evropu "objevil" sanskrt anglický soudce působící v Kalkatě W. Jones - r. 1786 napsal: "Sanskrt… má skvělou strukturu; je dokonalejší než řečtina, mnohotvárnější než latina, má jemnější kulturu než oba tyto jazyky, a přesto má s oběma tolik společného, že tato příbuznost nemůže být dílem náhody. Žádný filolog, který prozkoumá tyto tři jazyky, nemůže popřít, že se vyvinuly z nějakého společného pramene, který už možná neexistuje." - Toto tvrzení bezpochyby už obsahuje v zárodečném stavu některé z hlavních myšlenek srovnávací a historické gramatiky následujícího století.
- Rasmus Rask - pod vlivem romantismu se zabýval skandinávskými jazyky a r. 1814 předložil rukopis "Zkoumání původu staré norštiny či islandštiny", toto dílo bylo publikováno o 4 roky později (2 roky po "Konjugačním systému" F. Boppa), přitom už obsahovalo základy srovnávacího studia jazyků a zároveň i základní myšlenky historické gramatiky, vzbudil pozornost pouze v Dánsku (problematika orient. jazyků)
- Franz Bopp - r. 1816 "Konjugační systém sanskrtu" - prošetřoval vztahy, které sanskrt sjednocují s germánštinou, řečtinou, latinou atd.; pochopil, že vztahy mezi příbuznými jazyky by se mohly stát předmětem autonomní vědy (objasňovat jeden jazyk druhým a vykládat tvary jazyka jednoho tvary druhého), považován za skutečného zakladatele srovnávací gramatiky
- jiní význační lingvisté: Jacob Grimm - zakladatel germanistiky (Deutsche Gramatik) a historické gramatiky, nachází zákonitost v obdobách fonetických, a navíc je vysvětluje jako výsledek změny, Pott - etymologické výzkumy (velké množství materiálu pro lingvisty), Kuhn - práce týkající se zároveň lingvistiky a srovnávací mytologie, Benfey a Aubrecht - indologové atd.
- Max Müller - přednášky (1861), kterými popularizoval srovnávací studia
- Vilhelm von Humboldt - známý filolog, spisovatel, diplomat a představitel liberálního křídla německé buržoazie, vedle klasických jazyků se zabýval i studiem mnoha živých jazyků světa (maďarština, tatarština, semitské jazyky, několik indiánských jazyků, japonština, další asijské jazyky,…), jeho hlavním cílem bylo vytvořit srovnávací antropologii → studium jazyků - prostředek k dosažení cíle; zabýval se strukturou jazyků, snažil se klasifikovat jazyky podle jejich struktury (předchůdce moderní typologie) a vysvětlit původ jazyka metafyzickými úvahami…
- Georg Curtius - význačný filolog, který usmířil srovnávací gramatiku s klasickou filologií, řecká gramatika, shromažďoval kolem sebe v Lipsku řadu svých žáků
- Friedrich Diez - první srovnávací mluvnice románských jazyků, přiblížení lingvistiky jejímu skutečnému předmětu
- August Schleicher - první pokus o kodifikaci dílčích výzkumů, systematizace vědy, kterou založil Bopp, zájem o fonetiku a mluvenou podobu jazyka, věnoval se problémům jazykového vývoje, rekonstrukci prajazyka indoevropského a interpretaci jazyka jako "organismu"
Této škole, která měla nespornou zásluhu na tom, že otevřela novou a plodnou oblast, se skutečnou lingvistickou vědu vytvořit nepodařilo. Nikdy se nesnažila vystihnout povahu předmětu svého studia. Bez takového základního kroku není totiž věda schopná si vypracovat svou metodu.
První chybou srovnávací gramatiky, jež v zárodku obsahuje i všechny další, bylo to, že ve svém zkoumání, omezeném ostatně na indoevropské jazyky, si nikdy nepoložila otázku, k čemu se hodí srovnání, která dělala, a co znamenají vztahy, které objevovala. Byla výlučně srovnávací namísto toho, aby byla historická.
MLADOGRAMATIKOVÉ
V 70. letech 19. stol. dostala srovnávací a historická gramatika nový impuls, který obohatil zejména historické studium jazyků o nové poznatky a přinesl také zavedení vědečtějších metod zkoumání.
Předchůdci historické gramatiky, zvláště Rask a Grimm, si byli dobře vědomi toho, že zákonitosti hláskového vývoje, které odhalili, mají celou řadu výjimek. Po dlouhou dobu padesáti let byly tyto výjimky středem pozornosti a trnem v očích lingvistů, až náhle v r. 1875 devětadvacetiletý dánský badatel Karl Verner formuloval doplňkový fonetický zákon, v němž dosavadní "výjimky" vyložil jako změny zcela pravdivé.
Mimořádný význam "Vernerova zákona" spočíval v tom, že vysvětloval dosavadní "výjimky" jako zákonité změny. Tento fakt se stal podkladem pro jednu ze základních pouček mladogramatiků, že totiž v hláskovém vývoji neexistují žádné výjimky. Jako první ji formuloval r. 1876 německý slavista August Leskien.
Čelní představitelé mladogramatiků byli všichni Němci: Karl Brugmann, Hermann Osthoff, germanisté W. Braune, E. Sievers, Hermann Paul, slavista Leskien atd. Brugmann přestal spolupracovat s Curtiem a založil si spolu s Osthoffem svůj vlastní časopis. V prvním čísle r. 1878 se v předmluvě označili ironickým názvem "mladí gramatikové" a vyhlásili zrod nové lingvistiky, kterou dali do protikladu se starou lingvistikou svých učitelů. S velkým zájmem sledoval v Itálii tyto polemiky G. I. Ascoli, který se snažil smířit obě soupeřící generace, avšak nakonec zhoršil situaci, když označil představitele "lipské školy" italským termínem Neo-grammatici a tím do značné míry legalizoval nový směr v očích zahraniční veřejnosti.
Časový odstup jasně prokázal, že bez ohledu na zbytečné polemiky představují mladogramatikové významný přínos k jazykovědě 19. stol.
Hlavní díla: "Základy srovnávací gramatiky indoevropských jazyků" (vydal Brugmann spolu s Delbrückem), základní dílo mladogramatiků: "Principy dějin jazyka" (vydal H. Paul).
Mladogramatikové věnovali ve svých dílech pozornost především otázkám fonetických změn a historickému pohledu na jazyk; částečně se zabývali i vztahem jazyka a myšlení. Za jejich hlavní myšlenku bývá nejčastěji považována teze o nevyhnutelnosti fonetických zákonů, která říká, že pokud se určitá hláska v jistém kontextu a v daném období změnila, muselo k takové změně nutně dojít ve všech slovech, v nichž byla tato hláska ve stejném kontextu. Z tohoto pravidla uznávali mladogramatikové jedinou výjimku, totiž analogii.
Kritika mechanického pojetí fonetických změn: rakouský lingvista Hugo Schuchardt ukázal, že je obtížné a nesprávné aplikovat slepě mladogramatický zákon o hláskových změnách na každou situaci (Každý jazyk žije v kontaktu s dalšími jazyky, které jej mohou všestranně ovlivňovat. → výzkum, který později vyústil v dialektologii, lingvistickou geografii, studium bilingvismu apod.); dánský jazykovědec Otto Jespersen odmítl teorii o biologické podstatě jazyka a správně považoval jazyk za jev společenský, ukázal, že význam slova a způsob použití slov mohou vést k rozdílnému fonetickému vývoji; G. Curtius a další lingvisté vystupovali proti mladogramatikům podobně.
Srovnávací a historická gramatika 19. stol. přinesla proti dosavadním jazykovědným směrům několik velmi pozitivních výsledků. Především to bylo zavedení přísně vědecké metodologie, řešení základních otázek jazykového vývoje, genetická klasifikace indoevropských jazyků a objasnění základních jevů artikulační fonetiky.
Ve 20. stol. přerostla srovnávací gramatika do moderní srovnávací lingvistiky, která má velký význam i dnes.
zdroj: Černý, J., Dějiny lingvistiky. Votobia, Olomouc 1996. a Kurs obecné lingvistiky od Ferdinanda de Saussura
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | E-mail | Web | 21. ledna 2008 v 12:28 | Reagovat

Ahoj...jenom bych chtela v rychlosti podekovat za tuhle stranku. Shanela jsem na internetu výtah z knihy J. Černého Dějiny lingvistiky a tady to bylo zpracované naprosto perfektně. Studuju překladatelství a tlumočnictví...tak doufám, že mi to pomůže ke zdolání další šílené zkoušky... díky moc..ANDY

2 Renishka Renishka | E-mail | 21. ledna 2008 v 20:23 | Reagovat

Ahoj Andy, ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost. Když jsem se před rokem učila na zkoušku z Úvodu do obecné jazykovědy, na Internetu jsem našla opravdu jen minimum, které se moc nedalo ani použít, proto jsem se rozhodla, že ulehčím práci ostatním, když jsem si koupila Dějiny lingvistiky, které nejsou zrovna nejlevnější a nejmenší... Dala jsem sem většinu vypracovaných okruhů ke zkoušce. Ještě mi za to nikdo nepoděkoval, i když vidím, že návštěvnost rubriky Jazykověda je jednoznačně nejvyšší... Těší mě, když je nějaká pozitivní zpětná vazba ;)... Takže taky děkuju! :-) A hodně štěstí u zkoušek!

3 Nikki Nikki | 24. ledna 2008 v 15:13 | Reagovat

Ahojky, připojuji se s velikými díky, málokdo je ochotný takhle nezištně pomáhat. V mém ročníku (jsem prvačka bohemistka) je tenhle blog díky jazykovědné sekci velmi dobře známý a taky uznávaný, takže jistě nemluvím jen za sebe... Ještě jednou díky.

4 Renishka Renishka | E-mail | 24. ledna 2008 v 17:49 | Reagovat

Nikki, to mě překvapilo a potěšilo, jsem ráda, že to tady nevisí zbytečně. Budu se snažit dávat sem další užitečné okruhy z editorského studia ;).

A rádo se stalo! :-)

5 M.í.š.a. M.í.š.a. | 5. listopadu 2008 v 11:08 | Reagovat

moc díky za super stránky!!! moc mi ¨to pomůže;)

6 Nikush Nikush | 14. ledna 2009 v 9:42 | Reagovat

Ahoj, i já moc děkuju :) Lingvistika mi nějak nechce "lézt do hlavy", tohle mi alespoň trochu práci ulehčilo! Ještě jednou dík :)

7 Renishka Renishka | E-mail | 15. ledna 2009 v 16:38 | Reagovat

Aspoň, že to tady nevisí zbytečně ;) díky za komentáře ;) hodně štěstí ke zkouškám :-)

8 Midori Midori | 8. dubna 2009 v 23:56 | Reagovat

Také děkuji, nějak jsem pořád nevěděl, co to jsou ti mladogramatikové vlastně zač. Tak teď už to snad vím a zítra a do zítřejší zkoušky to nezapomenu :D

9 Klára Klára | E-mail | 6. ledna 2010 v 15:41 | Reagovat

Ahoj, připojuji se k díkům a ovacím na tento blog, jsem v prváku na editorství, čekají mě první zkoušky a jsem fakt ráda, že jsem tuhle stránku našla, tak doufám, že aspoň tu jazykovědu dám :) horší bude úvod do literární vědy :D

10 Mája Mája | 6. června 2010 v 17:57 | Reagovat

Ahoj, také se připojuji k díkům za tento výtah z Dějin lingvistiky. Moc pomáhá při přípravě na zkoušku :)

11 Lucie Lucie | 11. prosince 2011 v 11:05 | Reagovat

I já MOC děkuji!!!!!

12 TYGŘÍ KORÝŠ TYGŘÍ KORÝŠ | 3. února 2014 v 14:56 | Reagovat

...jeden vřelý dík a pozdrav z roku 2014:)

13 Luďka Luďka | E-mail | Web | 13. března 2014 v 11:04 | Reagovat

Potřeboval bych něco přeložit. Angličtina není moje hobby.

14 Renishka Renishka | 7. dubna 2014 v 22:04 | Reagovat

[12]: teda, to ještě pořád slouží? to jsem ráda, že to tu pořád k něčemu je ;) díky za komentáře! ;)

15 aja aja | 22. ledna 2015 v 20:03 | Reagovat

taky díky! ke zkoušce super! Taky mi to moc neleze do hlavy, takže jsem ráda za další zdroje informací. )) Držte palce u zkoušky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama