Tu je kára, ten to ryje, český jazyk, špetka poezie, editorka, zlobivá holka a Básnička psaná na sklíčka

Něco pro děti :-)

20. ledna 2007 v 14:43 | Básnička |  Bláboly :-)
Žbluňk se probudil. "Hrome," povzdechl si. "Tady v tom domě je velký svinčík. Čeká mě hrozně moc práce." Kvak nahlédl dovnitř oknem. "To máš pravdu, Žbluňku," souhlasil. "Svinčík tu je." Žbluňk si přetáhl deku přes hlavu. "Udělám to zítra," prohlásil. "Dnes si dám pohov a budu brát život z té příjemné stránky." Kvak vešel do domu. "Žbluňku," řekl, "kabát a kalhoty máš odhozené na podlaze." "Zítra," zabručel Žbluňk zpod deky. "Kuchyňský dřez je plný špinavého nádobí," řekl Kvak. "Zítra," odpověděl Žbluňk. "Na židlích je spousta prachu." "Zítra," opakoval Žbluňk. "Okna potřebují umýt," pokračoval Kvak. "A měl bys zalít svoje rostlinky." "Zítra!" vykřikl Žbluňk. "Všechno udělám zítra." Potom se Žbluňk posadil na okraj postele. "Brr," zabručel. "Mám bídnou náladu." "Proč?" zeptal se Kvak. "Myslím na to, co všechno budu zítra muset udělat." "Ano," přikývl Kvak, "zítra budeš mít perný den." "Ale, Kvaku," řekl Žbluňk, "když seberu kalhoty a kabát teď, tak je nebudu muset uklízet zítra, co říkáš?" "Ne," odpověděl Kvak, "to nebudeš muset." Žbluňk posbíral šaty a pověsil je do skříně. "Kvaku," pokračoval pak, "když umyju nádobí teď, tak ho nemusím mýt zítra, že ne?" "Ne," odpověděl Kvak, "to opravdu nemusíš." Žbluňk umyl a utřel nádobí a uložil ho do kredence. "Kvaku," řekl potom, "když teď vyčistím okna a zaleju rostlinky, nebudu to muset dělat zítra, viď?" "Ne," potvrdil Kvak, "nic z toho nebudeš muset zítra dělat." Žbluňk oprášil židle. Vyčistil okna. Zalil rostlinky. "Hotovo. Kvaku, teď je mi líp. Už nemám bídnou náladu." "Proč?" zeptal se Kvak. "Protože je ta práce udělaná. Teď si můžu zítřek schovat na něco, co chci dělat doopravdy." "A co je to?" zeptal se Kvak. "Zítra," odpověděl Žbluňk, "si dám pohov a budu brát život z té příjemnější stránky." Potom Žbluňk zalezl zpátky do postele. Přetáhl si deku přes hlavu a usnul.
zdroj: Lobel, Arnold: Kvak a Žbluňk se bojí rádi, Albatros, Praha 1994.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Drzounek Obrovský Drzounek Obrovský | E-mail | 21. ledna 2007 v 16:07 | Reagovat

Hezké, jen... zpočátku trochu matoucí - co kdo kdy vlastně řekl, ale ... možná jenom tím, že jsem to četl pozdě v noci ?  Přístě budu číst pomaleji a ne hltat příběh, jo ? :)   Zbožňuju totiž poučné pohádky, ale fakt!  A tentokrát jsem se vcítil do role Žbluňka, jsem to hold celý já...

Kdy bude daší ?   Nějaký vlastní nápad ? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama